Den sedmý,ve vlaku

Pánové ráno vystoupili v Omsku a mi měli čas na dvě cigarety s kávou na nástupišti. Do kupé nám přibili nový cestující mladá rodinka s malým klučinou, co jsme pochopili jeli od babičky domů. Taťka mel lehátko vedle v kupé tak s námi byli většinou jen mamka a malý Míša (kluk tak 4 roky). Bylo to docela zábavné, konečně jsem někomu všechno rozuměl (to jsem zjistil, že moje ruština je na úrovni 4 letého dítěte). Taťka se občas objevil a pomohl mamce, ale opravdu jen sporadicky, a zase mizel vedle. Co takhle dělat celý den ve vlaku,: koukat z okna a pozorovat sibiřskou krajinu, pít kafe, jíst, pít čaj, jíst, číst, spát, povídat si, pozorovat průvodčí při úklidu vagonu, snažit se přijít na to jak se střídají služby. Ve vlaku jely dvě průvodčí, pravděpodobně celou cestu vlaku, v tomto případě 4 dny. Mají k dispozici jedno kupé a takový malý kamrlík, střídají se ve službě, takže jednou jí vidíte v civilu, za chvilku v uniformě, pak zas v zástěře, střídání je asi na domluvě. Byli jsme svědky i velkého úklidu, vysáli všechny koberečky, pak je srolovali a celý vagón vytřeli, posbírali všechny odpadky. Zajímavé je že v kupé nejsou odpadkové koše, buď musíte s každým papírkem na konec vagonu do velkého pytle, nebo použijete třeba pytlík z povlečení, které dostanete a vyhodíte při výstupu, nebo vám ho sebere průvodčí, s nějakým tříděním si tady hlavu nelámou. Co se týká třeba záchodů, vypadají jako záchody ve vlaku, ale opět průvodčí se ho snaží udržovat v čistotě a v zásadě se jim to daří, jsou jen o něco horší než třeba v letadle, ale zase prostornější. Vybavení kupé je jak v kterém vlaku, v zásadě platí, že čím je číslo vlaku menší, tím je vlak modernější. Zásuvky na 230V jsou minimálně na chodbičce, nezřídka v kupé a v jednom vlaku byli i v horním patře u lehátka i když jen USB, ale na dobití mobilu přes noc to v pohodě stačí. V lepších vlacích byla i teplá voda, a v jednom jsem viděl že je i možnost se za 150 Rub vysprchovat. Vlaky jezdí přesně často i rychleji, čas se potom koriguje v zastávkách, takže odjezd je vždy na čas. Zastávek moc není, vzdálenosti jsou v Rusku opravdu značné, a většinou jsou jen krátké, ve větších městech kde se musí vystřídat víc lidí jsou delší, a probíhá zde i výměna prádla a svoz odpadu. Do jedné větší jsme dojeli k večeru. Novosibirsk, pauza byla hodinu a rodinka s Míšou nás opustila. Vydali jsme se na obhlídku nádraží, najedli jsme se (chutně a levně) v bufetu, koupili magnetku a v kavárně Subway koupili velké kafe, i zde a jako i všude v Subway měli pivo Kozel. Po návratu do kupé jsme měli opět nové spolucestující, opět jako včera dvojice pánů, s nimi jsme asi nejvíc pokecali. Ten mladší jezdí dvakrát ročně do Bavorska za mámou, a vždy se staví v Čechách, ukazoval nám i fotky s Krušovic z pivovaru. Nakonec jeden z nich vytáhl placatku (kupodivu koňak a né vodku) a potykali jsme si. Navzájem jsme si pozáviděli ceny, jim se líbila naše cena piva, když jsem jim řekl že za sto rublů koupím v obchodě 3 piva, nám se zas líbila jejich cena benzínu(42 rub), shodli jsme se na tom že by to mohlo být klidně obráceně a vyhovovalo by to všem v našem kupé. Dali jsme společně jedno pivko a pánové se už bavili mezi sebou, párkrát jsme ještě prohodili pár vět a šli spát.

Více fotografií: ZDE